SCAMem v zemi Škipetarů

Marek a Renča vyrazili prověřit schopnosti svého SCAMu. V článku nám ho představí, a shrnou celou cestu.


Autorem článku a fotek je Marek Bistranin


SCAM 4x4

Úvodem je třeba uvést na pravou míru jeden obecně rozšířený mýtus. 
Auto na obrázku není GAZ Gazelle. Nikoliv. нет.

Nevyrobil ho v Nižném Novgorodu zlatozubý Oleg zmítaný ranní kocovinou ze směsi žigulovského piva, denaturovaného lihu, leštěnky na nábytek, asfaltové penetrace a prostředku proti pocení nohou; kocovinou a výčitkami způsobenými tím, že směs ukradl z barelu ve fabrice, kde se používá jako antikorozní ochrana na nástřik podvozků. Ne.

A taky přece vůbec nevypadá jako GAZ Gazelle.

SCAM 4x4 leták

Nejedná se totiž o vozidlo studenokrevné, nýbrž horkokrevné. 

Vyrobil ho v Induno Oloně tmavooký Luca, toho času toužící po tmavovlasé Lucii a taky té super věci, co nosí Lucia večer z lakovny. Jde pravděpodobně o směs černé olivové pasty s indulonou, inkoustem z olihně a malým množstvím efedrinu. Používají to tam běžně na antikorozní ochranu dutin. 

Všimněte si prosím, že Luca není z Turína, ale z Induno Olony, takže se nejedná o Fiat Ducato na steroidech (z Ducata má jen boudu), ale o svébytnou konstrukci. 

Pokud byste toužili po seriózních informacích, tak já vám je neposkytnu, ale budou tady:https://www.scv.it/
No, a posledních pár let už je to vlastně prachsprosté Iveco 4×4, neboť Scam koupilo Iveco. Tohle je ta verze s papírama do 3,5t.

Ten náš jsme pořídili v létě v Brně od nadšence, který překopal střeva v diferenciálech na rychlejší, takže můžeme jet až 120Km/h při 2500 otáčkách. Motor je Iveco 2,8 TD, mechanické všechno, elektronické nic. Stálý náhon na všechna čtyři kola, převodovka 6 rychlostí, split a redukce, takže 24 rychlostí celkem, uzávěrka zadku a mezinápravy. 

Kupoval jsem si to na ježdění s dětmi do Kladna do školy a pro případ, že bych u Buštěhradu někde zapad’. 

Administrativně jde o valník a ta šedá krabice je řádně připevněný a označený náklad. Pro případ delšího zapadnutí u Buštěhradu je v ní 70l pitné vody, kohoutek s dřezem, vařič dvouplotýnka na PB a postel, kam se (zatím a špatně) vejdou dva dospělí a dvě děti. Po rozložení střechy se v bedně člověk postaví. V doppelkabině je možné legálně přepravit až sedm osob, nyní tam máme pět sedaček.

Jednoho dne ovšem Renča přinesla domů offroad průvodce Albánií od Filipa Webera a v nás se probudily cestovatelské vášně. Sbohem, Dejvice – vítej, dobrodružství.

Střihem se ocitáme na hranici Makedonie s Albánií, v garáži, kde nám právě velmi zmatečně šacují vozidlo. 

Agresivní zmetek se vozí po starém noži s dlouhou čepelí, co byl v autě odjakživa; asi na řezání polystyrénu k zateplení boudy. Problem, problem, calling embassy, nebo co. Dělá na mne machry, naznačuje bodání. My zas děláme, že nerozumíme a já jsem zčásti rád, že jezdí po noži a nečumí nám do lékárny. Na celou frašku hledí dobře vypadající vlčák. Kripl volá šéfa, přichází Brejlička. Tváří se přísně a oba přeměřují kudlu dřevěným metrem. Vedle nás sedí tlustej kamioňák a nepokrytě se chechtá. Na návrh, ať nůž vyhodí (teda jako nechají si ho) a dají nám pokoj, ale reagují, že to nejde. Pak jsme odtransportováni z garáže do kanceláře, kde nám brejlošéf se sladkým úsměvem nůž vrací (teda Renče); já ho nedostanu, protože je to ‘very, very dangerous’. V kanclu sedí anglicky mluvící celnice, která na přímý dotaz, jak dlouhá teda čepel je v Albánii povolena odpovídá, že žádnej takovej zákon nemaj’… 

A podezřívám je z toho, že nám sloupli z krabice nálepku s lebkou a nápisem ‘toxické’, ale jistej si nejsem, přišel jsem na to až za dva dny.
Ale byli to – nekecám – první a poslední hajzlové, co jsme v Albánii potkali. Všichni ostatní byli úplně super. Z pochopitelných důvodů jsem si nic nefotil, takže místo celníků jsou na obrázku slepičky.

To, proč se do Albánie jezdí offroadem je venkoncem všem známý. Kdyby to náhodou někoho minulo, tak tam komunisti zapomněli udělat silnice, respektive neměli na ně prostředky. Silnice se aktuálně masivně staví, ale porád ještě je jich dost málo. Čímžto pádem je to pro našince stále exotický.

Hned první den rehabilituju Kladno, děti bych tady do školy vozit nechtěl. 
Přijeli jsme k Ohridskému jezeru od Pogradce a jeli trasu Perrenjas – Pogradec, ve Weberovi trasa 38. Zrovna tady se staví intenzivně, stará vyhlídková trasa z průvodce je prakticky pryč.

Weber 42 – Trasa Gjerbes-Devoli, ale v protisměru. Ještě je veselo.
Tady už jsme šli radši spát, co 200m byly na cestě stopy po zapadnutí a vyprošťování. Modlíme se, aby nezačalo pršet.
A tuhle legraci jsme si nechali na ráno. Řekněme, že Scam je na některý místní cesty trochu širokej.
Památník partyzánům, výhledy krásný. Nicméně za deště bych sem opravdu nejezdil.
Hora Tomorrit, 2300m vysoko… s autem. Weber strana 44. Průvodce je super. “Must have” věc…
Všude jsou bunkry, Hodža byl magor. Tyto se vylouply po cca dvoukilometrový cestě (pěšky) korytem řeky.
Kaňon Osumi, cestou z Corovode na Permet. Před mostem, než se z asfaltky stane šotolina, je u kaňonu hezký místo s tekoucí vodou a záchodem.
Cesta z Corovode na Permet je nádherná. Je to trochu jako hřebenovka na horách, akorát když spadneš, tak nemůžeš zabrzdit cepínem. Místní to evidentně neřeší, v protisměru potkáváme bodrý mladíky zdravící nás česky. Táhnou tudy za Discoverou I. skříňovýho Craftera na laně. Každej druhej Albánec by podle mýho mohl jet z fleku Dakar, mají prostě každodenní trénink
Horký prameny u Permetu…
… Jsou spíš vlažný. Ale zadarmo.
Ještě jsme chtěli na Gjipe beach.
Je to taková pěkná fáze kapitalismu, člověk už tam dostane pivo a rybu, ale ještě se neplatí kempovný.
Společnost ve všech směrech dobrá…

Jako testovací jízda to bylo fajn a bohužel krátký. Auto chválím, po dálnici jede rychleji než většina offroadů i obytňáků a přitom spojuje vlastnosti obou. 

Spotřebu jsem přesně neměřil, přestal fungovat tachometr. Ale bylo to víc než 15 a míň než 20 litrů. Nádrž na 60l nafty je směšná, bude to chtít větší; naštěstí byly všude pumpy.

Obytnej prostor je aktuálně hrozně unfriendly a je pro nás s dětma stejně malej. A dlouhá kabina
si přímo říká o to, aby nad ní byla postel. Takže postavíme něco jako Camper 4×4, nebo Bronco namiesto hotela -musím Vás pánové někde dohnat naživo a prohlídnout si, jak to máte.

V zimě bych rád předělal kabinu, elektrika je dost na punk… a taky vyřízl do zadní přepážky dveře, aby byly prostory průchozí. Nová obytná bedna je v plánu napřesrok, ještě je potřeba pouvažovat, necháme-li to jako valník do 3,5 t, nebo korbu shodíme a přetypujeme na obytný. 3,5t je dost mezní hranice, že.

Info o nových článcích a videích na e-mail

Info o vydání nového článku ti vždy pošlu na e-mail, ať o nic nepřijdeš. Žádný spam, odhlášení na jeden klik. Tak to zkus.

Formulář se odesílá, počkejte prosím...



Autor

martin.kolcaba@gmail.com'

Martin Kolčaba

Provozovatel Nomádem.cz, NomadShop.cz a konzultant internetového marketingu libující si v SEO a použitelnosti webů.